Tomin NC 2.0 Expression

[rojan]

To jsi mě moc nepotěšil, měl jsem v plánu se taky vydat tím směrem. Každopádně díky za tip (kam zatím nejezdit)

[Tomin]

Ale to by zase byla škoda, když výlet sám o sobě to byl pěkný. Klidně si tam zajeď, třeba i tu samou trasu a pak sem dej oponentní posudek. Zase bych nerad, aby to vyznělo že je to tam kdovíjaký Mordor. Letos tam chci ještě jednou zajet a vylézt na Horu Osudu - pardon - Lysou horu. Ale kvůli mrštnému povození už ne

[Tomin]

MORAVSKO-SLEZSKÉ LÁZNĚ Včera jsme s mladou paní podnikli další tématické putování po zdejších lázeňských střediscích, jenž nás tolik bavilo loni na podzim [15.10.19] Model zůstal stejný - krátká zastávka na procházku, pofocení, košt místního pramene a oplatků a mazat dál. Tentokrát to bylo pikantnější, že jsme vzali volno a jeli ve všední pracovní den. Vždycky mě rozladí, když na svých cestách za povinnostmi potkám někoho v kabrioletu, nebo - hůř - v kvalitním roadsteru. Takže jsem se včera naoplátku náležitě nasmál všem blbcům v arbajtovým dodávkách a firemních oktávkách takhle pěkně při prcpondělku
Teď jsme se zaměřili na východní perimetr Česka, který obsahuje lázně Teplice nad Bečvou (lahodná kyselka!), Klimkovice, Lázně Darkov, Luhačovice a Ostrožská Nová Ves. Objeli jsme to v tomhle pořadí a trasa vedla kolem Hostýnské pahorkatiny přes Oderské vrchy, Moravskou bránu, částečně Beskydy a Vizovickou vrchovinu. Bohužel se taky jelo po vizuelně nejmíň pohledné trase co znám Petřvald - Orlová - Karviná. Ale i tady to Mazděnka díky své úžasnosti proměnila v delikatesu. Moc se proto těšíme na letošní opětovnou výpravu okolo Česka [3.10.17], z které jsem byl tolik nadšen před třemi roky.

Teplice nad Bečvou

Klimkovice

Lázně Darkov

Luhačovice

Ostrožská Nová Ves

[Tomin]

MAZDĚNKOU PRO PIVO Tak tohle tu ještě nebylo! Že ji používám na rozličné účely s vetší či menší užitkovou hodnotou jsem si zvyknul. Ale jet někam 160km pro to, že jsem dostal chuť na spešl pivínko, je už asi v zámezí. Ale proč ne, když je MX-5 to nejlepší SUV (sportovně-úžasné vozítko) ve Sluneční soustavě. Takže jsem si to v sobotu poO namířil do Potštejna poblíž Rychnova nad Kněžnou, do pivovaru Clock, všude možně maga hajpovanému. Navíc jsem měl v plánu se stavit v Nedvědicích u Pernštejna pro jabkový závin, trasa vedla přes Vysočinu, bylo pěkné počasí, tak co.

Ne tak docela. Předně jsem si vybral blbé silnice. Jestli je trasa z Tišnova do Nedvědic scheisse katze, tak Polička - Litomyšl - Ústí nad Orlicí je schweinhund. Když se jede hodinu pomalu po nějaké drncačce, tak si to nejde užít. A bylo horko! Se slzou potu na čele jsem vzpomínal na nedávné časy, kdy se jezdilo v mikině a jelo topení.

Potštejn je malebné a útulné městečko, stejně tak zahrádka pivovaru. Po vystání dlouhé fronty jsem si poručil točenou bezovku, tvarůžkovou pomazánku s topinkami domácího chleba, fantastické espresso a sebou tři velké 12° lahváče. Nazpátek jsem jel raději na Svitavy a po hlavní na Brno, byl podvečer, slunko už tolik nepálilo, pěkně hrála muzika, tož nakonec fajn. Jako vždy

[JardaMat]

Tak příště za Tišnovem nahoru na Kaly, tam to jede skvěle až do Nového Města a Žďárský vrchy jsou taky dobrý.
Jarda

[Tomin]

SEZONA 2020 Zdarec sporťáci! Dovolete mi ohřát se vzpomínkami na minulou sezonu, hlavně na příjemné klima jarních a podzimních cest. Ale i na rozteklost pod prudkým letním sluncem, kdy je ovšem jízda se staženou střechou nejméně výstřední. Na úvod bych začal jedním nevšedním řidičským zážitkem.

DOVOLENÁ V OBYTNÉM VOZE Půjčili jsme si s rodinkou obytňák na týdenní putování po Česku. Hned po ujetí prvních metrů mi došlo, že jsem to konečně našel. Hledal jsem totiž něco, co je v jízdních vlastnostech protikladem k mrštnosti a obratnosti MX-5. Dosud držel prapor Nissan X-Trail, ale oproti tomuto pojízdnému paláci kultury a oddechu jede, brzdí a zatáčí. S délkou přes 7m, výškou víc jak 3m a váhou přes 3t jde o pomyslný vrchol toho, co lze s řidičákem B provozovat. Největší svízel je, že tu vysokou hmotnost netvoří pevný náklad, ale sestává z miliónu věcí které jsou v autě jen položeny a jejich setrvačnost zásadně kecá do řízení. Navíc jsem si upletl bič že nebudu brzdou provozu a tak byl celý týden řidičské sádlo-máslo. Ale jak víme, protipóly se přitahují, takže i tohle už spadá do kategorie zábava, jen na opačné straně spektra. Bavilo mě to, těšil jsem na každý den urputného boje s řízením a všem tuhle zkušenost doporučuju.

S MX-5 DO HOR Mám moc rád výšlapy na velikánské kopce. Ale až co mám Mazděnku, tak jsem to začal provozovat ve velkém. Je to ten nejlepší prostředek jak se do hor dostat. Skoro bych řekl, že je s touto zábavou až organicky srostlá. Doveze mě na úpatí, tam si to polezu a pak, jako odměna za tu námahu, mě krásně odveze nazpátek. Takže jsme už takto zvládli skrz naskrz Šumavu. Hodně toho bylo v Jeseníkách včetně Králického i Malého Sněžníku. Moc hezky se jezdí k Broumovským stěnám, kde je to mimořádně pohledné. Plnohodnotný výkon je pak hřebenovka na Malé Fatře na Slovensku nebo samostatný výšlap na Velký Kriváň. Něco jsme podnikli i v Rakousku, hlavně dvoutisícovky Schneeberg a Heukuppe.
Kapitolou jsou pak Vysoké Tatry. Z předloňska jsem věděl, že se dají zvládnout za jeden den včetně výlezu (bez lanovky!) na nejzápadnější dvoutisícový vrchol Salatín. Tohoto roku jsem si ovšem ukousl pořádného sousta - Slavkovský štít s kótou 2452m.n.m. Ovšem den to byl nezapomenutelný. Cesta tam a zpátky měla 677km, takže jsem si Mazděnky náležitě užil. Výšlap byl podle očekávání namáhavý, ale ten výhled ze štítu mě úplně rozsekal. A ze zpáteční cesty mám asi nejsilnější moment z celé sezony. To když jsem jel po dálnici mezi Žilinou a Novým Mestom nad Váhom. Bylo už dost pozdě, něco před půlnocí. Byl takový ten příjemný vzduch po horkém dni. Po pravé straně na Strážovskými vrchy právě vycházel Měsíc a vedle konjuktovali Jupiter se Saturnem. Na tachometru vlažná stovka, muzika hulákala na půl Slovenska, v těle příjemná únava a každá vteřina byla blahem.

OKOLO ČESKA II Okolnosti zavřely hranice, takže místo plánovaných alpských průsmyků jsme se, s mladou paní, museli spokojit s mantinely ohrádky naší české zahrádky. Stejně jsem se chystal po mimořádném úspěchu první výpravy si to zopakovat, akorát opačným směrem. A znovu se potvrdilo jak převelice atraktivní tu máme končiny, skoro bych řekl že Česko v tomhle směru obepíná perlový náhrdelník krásných silnic s tou nejpěknější krajinou na světe. I tentokrát byl zvolen čtyřdenní model s třemi nocležnami na Šumavě, v Jizerkách a Jesenících. Po cestě je spousta turistických zajímavostí k zastavení, stačí si sednout k mapám a vybrat si perličky podle vkusu.
Bylo zajímavé, že to byla zatím nejdelší trasa se spolujezdcem. Panímáma hůře snáší ty různé zalamování zákrut a sportovní brždění, tak jsem celé čtyři dny musel s Mazděnkou jet jak s blbým kabrioletem, což i tohle MX-5 umí dělat na výtečnou. Jedno je ale s podivem. Zatímco při zrychlování a brždění je přítomnost živého závaží + batožiny v kufru znát, tak reakce podvozku na volant jsou stále, jako s prázdným autem. Tak moc, hrozně moc je spodek auta předimenzován a nabušen. SUPER!

na Jizerce

PRACOVNÍ CESTY DO JIŽNÍCH ČECH Tohle mě loni bavilo fest. Najet s MX-5 skoro 600km po skvělých silnicích Vysočiny a Jihočeska, při tom splnit pracovní úkol, čímž se vyjížďka zbaví samoúčelnosti a zbude jen čiročirá radost z mega krásného dne.

DO PRAHY NA BURGR Opět jsem si dopřál tradiční podzimní radovánku. Nic neva, že oblíbenou pochoutku jsem si musel odnést od výdejového okénka pražské burgrárny Hill Billy a sníst si ji v Mazděnce. Naopak! Obklopen krásným interiérem a hrála tam skvělá muzika. Bylo to pár dní po známé kauze Prymula vs. porušení protiepidemiologických opatření, tak jsem se pak prošel po Vyšehradě. A zašel i na hřbitov Slavín, místo odpočinku velkých národních osobností. Tam to pro mě bylo hodně silné.

ZDARY Kromě výše jmenovaného se zadařilo i na tachometru. Už čtvrtou sezonu se mi plní počáteční předsevzetí ročního nájezdu alespoň 10tis. km. Tento počet je podle mě dobrým poměrem mezi využitelností a udržitelností servisních a provozních nákladů. Zkrátka, jezdil bych rád ještě víc, ale kdo by to živil.
Hodně jsem si užíval vylepšených jízdních dovedností díky novým sportovním silentblokům Strongflex, které mám už i na přední nápravě. V servisu, kam s mazdou jezdím, mě teď nemají moc rádi, protože "kdyby věděli co to bude za ---- se na to vysrali". Ale stálo to za to a ten rozdíl je opravdu citelný! Byl jsem napřed dost skeptický při porovnávání původních továrních a nových značkových, kdy se mi tuhost materiálů zdála stejná. Ale při jízdě auto zřetelně ochotněji reaguje na pohyb volantem a zase o kousek navyšuje příčku dokonalosti.
Též chválím brzdy. Loňská výměna za nové kotouče a brzdy Brembo byl dobrý tah. Líbí se mi i taková drobnost, že dělají zvuk. Když šlápnu na pedál, tak na vteřinku se ozve jemné zapískání při uchulahodící frekvenci.

NEZDARY Někdy se ovšem nedařilo a bylo i nějaké to bolení. V Rakousku jsem tak vehementně uhýbal sanitce, že jsem zadním kolem odřel límec disku o obrubník. Už několikrát jsem tu žehral jak je černý roadster neviditelný a jak ho ostatní přehlížejí. Tak loňský incident byl zatím top. Nevidomí šohaj mi to poslal před čumák takovým způsobem, že jsem na zahaltování z 50 měl tak 2 metry. Strašný! Ale co je nejhorší, tak mám ve vzpomínkách pár svých vlastních majstrštychů. Buď jsem se nechal vyprovokovat k závodění, nebo jsem udělal pár neúplně promyšlených předjíždění či jen hloupě předváděl dovednosti mrštné MX-5. Takže mé jediné přání na pátou sezonu je dokončit ji v původním stavu.

To samé přeji i vám!