Update:
Odpoledne se náš Jenda rozmyslel, že by se konečně ve svém nablýskaném voze mohl projet trošku svižnějším tempem.
Neváhal, usedl do své káry, otočil klíčkem a motor se rozezněl andělským chórem. Zanedlouho se již kochal přenádhernou krajinou Drahanské vrchoviny a zatáčky řezal s přesností neurochirurga při provádění transplantace mozku. Trvalo to necelých 25 km, než se nabažil.
Sjel z kopců zase zpět do krásného hanáckého města Vyškova. Zastavil na křižovatce, zamrkal na okolo procházející slečny, podíval se před sebe a co neviděl. Zpod kapoty se line kouř, jako z čerstvě upečených buchet. A ku*va, do pi*i, co zas je, pomyslel si náš doteď od ucha k uchu usmívající se řidič. Poodjel kousek pryč, aby se zbavil bodajících očí přihlížejících a vyběhnul z auta s rychlostí startujícího dragsteru. Opatrně zvednul kapotu a co neviděl... chvíle napětí... Prasklý chladič. Uff, mohlo to být horší, problesklo mu hlavou...
Nicméně dojel se svou bafající károu těch pár kilometrů domů. Tam zjistil, že byla totálně ucpaná hadička z chladiče do nádobky, nebo možná víčko, tudíž chladič nevydržel a rupnul...
Takže místo šetření na bydlení zase nasype korunky do svého vozu.