To byl zase výlet! Z Brna kolem Dukovan (špaténka asfalt) k hrázi Dalešické vodní nádrže. Dále na Slavonice do Rakouska. Přes Gmünd až po Groß Gerungs, a zpět přes Horn. A opět Mazďénka předvedla, že je to nejlepší sportovně-úžasné vozítko pod letním sluncem. Je až s podivem že takový extra matroš s plnými příznaky návyku není extra zdaněn. Jo, jasně - spotřební daň je v benzínu. Ale ten leju třeba i do křoviňáku...
Ovšem jiná píseň, taková smutnější, byl následný návrat do reality. Byla to jedna z delších vyjížděk (skoro 500km) a o to větší kulturní šok pak (již tradičně) nastal po přesednutí do naší rodinné oktávky. Je to zvláštní. Když vyjedu s mazdou, akorát si všimnu , že se autíčko dobře ovládá a že pěkně jede. Jeden by řekl, že to musí být větší rozdíl. Je to rozdíl! Ale naplno se projeví až po prvním otočení volantem kombíku, kdy těžké tdi humpolácky hňápnuté NA přední nápravu si tam užívá svůj setrvačný klídek. Něco jako když našinec si vychutná pár hodin v sousedním Rakousku se vší tamní upraveností, kultivovaností a hlavně civilizovaností řidičů. A pak přejede zpátky hranice našeho jakože klídečku a hned po necelých dvou kilometrech se mu na prdel přisaje první závodník! Nějaký šulek ve vykraveným golfu, kterýho bylo za volantem sotva vidět. Ne, prostě neměl jsem na to nervy, tak jsem holt zastavil a nechal toho potrata nás objet a ujet. Ještě jsme ho zahlídli vyprasit autobus a nějaké osobáky. Apeluju na všechny obdařené objemnější svalovinou, ať si příště podobnýho sopla vytáhnou a utřou ho o asfalt. Jménem lidstva danke schön!
A ještě myšlenka dne: Léto v roadsteru je čas, kdy je člověk se staženou střechou nejméně výstřední.
- Slavonice - jedna zmrzka a jedno L&M
- Das Kaffé mit dem Esterajchyše Šwestr
- po designové večeři ve Vinařství u kapličky - Zaječí